• Obstteller auf einem dekorierten Tisch, daneben steht ein als Römer verkleideter Mann, welcher an der Veranstaltungsreihe "Römische Gaumenfreuden" in der Villa Urbana im Archäologischer Park Carnuntum teilnimmt.
  • Festlich gedeckte Tische in der Villa Urbana für die Veranstaltungsreihe Römische Gaumenfreuden im Archäologischen Park Carnuntum in der Region Carnuntum
  • Römische Stadtmauer Mautern in der Wachau
  • Römerturm Mautern in der Wachau

Římská zelenina

Římané na Dunaji:

Římané se u Dunaje a v jeho okolí usídlili kolem roku 430 po Kristovi. Už tehdy byla řeka Dunaj důležitým spojením ve střední Evropě. Když zjistili, že už svá sídla nemohou stavět dále na severovýchod, začali si umně budovat hraniční opevnění, tzv. Limes – právě na Dunaji. Podrobili si keltskou říši Noricum, a tak se Rakousko stalo římskou provincií. Stavěli si vojenské tábory, dokonce celá města u Dunaje a z domova si přinesli mnoho zručností. Římané byli experty na stavbu cest, domů, měli vysoce vyvinutou kulturu hygieny a byli zakladateli kultury vína. Stopy a dědictví této doby jsou ještě dodnes viditelné právě v regionu Dolního Rakouska, u Dunaje a na mnoha zdejších místech.

Od římského jídla

Jestli věříme historickým záznamům, potom měli i ti jednodušší obyvatelé ve starém Římě dost příležitostí hýřit. Ve městě bylo mnoho veřejných jídelen a imperátoři pravidelně organizovali velké hostiny pro obyvatele.

Julius Cézar (100 - 44 před Kristem) začal s novými aktivitami. Po svém vítězství nad Gálií dal připravit 22 000 bohatě prostřených stolů naráz pro 260 000 hostů. Chody jídel byly velmi pestré: jako předkrm servírovali různé plody moře, mořské ježky, mušle, ústřice. Následovaly slepice na chřestu, paštiky, filety ze srny a kusy divočáků, jakož i sépie. Mottem bylo: „To nejlepší je právě dost dobré“. Co bylo dobré a chutné, mohlo být i drahé.

Od římských vín

Víno bylo v římském světě základem, nárok na něj měli i otroci. Vína podávali  na stůl ke každému jídlu. Od laciných až po kvalitní a top vína. Měli téměř 158 druhů. Víno jako medovinu, kořeněná vína si vyráběli sami vinaři tak, že do vína přidávali koření podle chuti. Převažovalo zejména červené víno (vinum atrum) a u bílých vín (vinum album). 

Objev „střiku“

Víno pili málokdy čisté, teda jenom samotné víno; když ano, bylo to znakem opilství. Nejvíce pili Římané vinný „střik“ „Gspritzten" - jak se nazývá v Rakousku. Poměr mezi vínem a vodou byl různý, podle chuti vinaře nebo konzumenta. V horkých dnech měli v oblibě vychlazené víno a za studených nocí zase vařené.

Pěstování vinné révy a výroba vína má v regióne Wachau tradici z doby Keltů. Prvá zmínka je z časů sv. Severína a Římanů kolem roku 470 po Kristovi. Římané byli mistry v řemesle šlechtění vinné révy v Limes, no po zákazu zakládání vinic císařem Domiciánem v severní provincii, bylo pěstování zakázané.