VIA.MONTE. - RUNDWANDERWEG BRAUNSBERG

V celém Národním parku musíte mít psy na vodítku. Z důvodu ochrany živočišné a rostlinné říše nesmíte opustit značené stezky. Pravidla chování a pokyny

Výchozí bod Donaulände – zřícenina Röthelstein

Výchozím bodem okružní trasy je alej u Donaulände, před branami městských hradeb v Hainburgu. Pokud se vydáte po Donaulände po proudu řeky, brzy necháte město za sebou a dorazíte ke dvěma krátkým jeskynním průchodům, které byly vytesány do zdejších skal. Na druhé straně se ocitnete na romantické stezce, která vede podél břehu Dunaje směrem na východ. Zde se vám opakovaně naskytne příležitost prozkoumat dunajské písčiny. Z tohoto místa lze i bez dalekohledu pozorovat četné druhy ptáků, které žijí zde a v Národním parku na severním břehu. Asi po kilometru se stezka vzdaluje od břehu a vine se hustým lužním lesem k náměstí Ferdinanda Häringera. Stinný les je ideálním místem pro krátkou přestávku. Ti, kdo rádi objevují, se mohou vydat na malou výpravu k bočním ramenům Dunaje.

K zřícenině Röthelstein se dostanete po několika minutách chůze po široké lesní cestě, která pozvolna stoupá a vede přímo k úpatí mohutné zdi zříceniny. Po skalních schodech se dostanete na malou vyhlídkovou plošinu mezi zbytky někdejšího hradu. I přes krátký výstup se již nabízí nádherný výhled na Národní park, který se rozprostírá severně od Dunaje. Kdo se chová tiše, může s trochou štěstí pozorovat užovky, jak se vyhřívají na slunci.

Zřícenina Röthelstein – vrchol

Od této chvíle vede cesta do kopce. Po široké stezce však rychle stoupáte do výšky a stále více se vzdalujete od řeky. Po překročení silnice se stezka zužuje a stává se náročnější, brzy vás však dovede k okraji lesa, odkud si již můžete vychutnat další výhled na rozlehlou lužní oblast na severovýchodě. Podél okraje lesa narazíte opět na serpentinovou silnici, která vede na Braunsberg. Chvíli po ní jdeme po úzké doprovodné stezce, ale krátce nato ji opouštíme, abychom zdolali poslední stoupání Keltské stezky. Po tomto krátkém stoupání dorazíme na luční plošinu hory Braunsberg.

Vrchol

Zde vás bezpochyby čeká jeden z nejkrásnějších panoramatických výhledů v regionu s jedinečným výhledem na nedotčené dunajské lužní lesy, Römerland Carnuntum a rozsáhlé části Vídeňské kotliny na západě. Na východě je vidět nedaleká Bratislava a zřícenina hradu Devín.

Na okraji plošiny se tyčí detailně věrná replika palisádového valu, který obklopoval keltskou osadu na vrcholu Braunsbergu. Zbytky zemního valu jsou dodnes jasně rozeznatelné.

Ti, kteří nemají strach z výšek, se mohou posadit blízko skalnatého srázu náhorní plošiny a pod nohama si prohlédnout střechy středověkého města Hainburg.

Vrchol – nástup z Donaulände

Pokud se vydáte podél okraje náhorní plošiny, brzy narazíte na vrcholovou cestu a sestup zpět do Hainburgu. Cesta končí jen o pár metrů dál u parkoviště, kde se výhled na východ rozšiřuje a kde si můžete udělat ještě krátkou odbočku k památníku Karpatských Němců. Sestup vyžaduje na prvních pár metrech ještě zvýšenou jistotu v chůzi, ale brzy ústí do dobře vyšlapané lesní cesty. Serpentínami se nyní schází po jižní straně Braunsbergu. I když je sestup pohodlný a svižný, neměli byste minout skryté lavičky, které nabízejí stinná místa k odpočinku s výhledem na Schlossberg nebo na strmé svahy hory.

Po opuštění lesní cesty se dostanete k městskému venkovnímu koupališti – v horkých letních dnech je to po této túře ideální osvěžení. Od koupaliště zbývá zpět k výchozímu bodu na Donaulände už jen pár minut chůze, které lze díky několika místům k odpočinku libovolně prodloužit závěrečnou přestávkou.

Po skončení túry byste si však měli naplánovat dostatek času na prohlídku města Hainburg. Četné kavárny a hostince vás zvou k příjemnému zakončení výletu.

Dálnice A 4 Ostautobahn, sjezd Fischamend, silnice B 9 směrem na Hainburg

ÖBB/S7 do Hainburgu